Jsou biopotraviny drahé, nebo běžné potraviny extrémně levné?
Masová produkce.
Potraviny ještě nikdy nebyly tak levné jako dnes. Masová velkoprodukce začala v poválečném období chrlit extrémní množství obilí, mléka, masa. Ruku v ruce s tím, jak se rozšiřovala dostupnost, snižovala se cen. Tento vývoj jede po desetiletí v těchto mantinelech a v dnešní vysoce konkurenční době je ještě zvýšen bojem obchodních řetězců mezi sebou o to, kdo bude levný a kdo ještě levnější. Nutno podotknout, že mnohdy však za cenu nižší kvality. Stojí-li litr mléka 8 korun a voda 10 korun, něco není v pořádku... My, ač si stěžujeme na to, že neustále nemáme čas a peníze, máme mnohem větší kupní sílu než měli naši rodiče či prarodiče. Průmyslová produkce potravin přinesla hojnost vedoucí až k přejídání a potraviny, které dříve byly drahé a běžná rodina si je mohla dovolit jen příležitostně nebo vůbec (maso, šunka, sýry...), bereme dnes jako samozřejmost. Tento stav však nemůžeme pokládat za normální, protože vždy v historii byla hodnota potravin vůči kupní síle vyšší než dnes, kdy masově spotřebováváme a zároveň i masově vyhazujeme to, co nestihneme zkonzumovat nebo co nám nechutná. Kdybychom žili v minulých generacích, rozhodně bychom takto neplýtvali. Cena biopotravin tedy více odpovídá realitě než cena konvenčních potravin, jejichž levná cena je ještě podporována extrémně vysokými dotacemi zemědělcům - takže za potraviny vlastně nikdy neplatíme reálnou cenu, protože jejich cenu si již sponzorujeme ve skrytých dotacích! Všichni z nás tedy sponzorujeme své zemědělce a reálná cena potravin by byla mnohem vyšší. Na příkladu německého biotrhu však můžeme vidět, že i biopotraviny mohou být levné a jejich ceny se snižují ruku v ruce s tím, jak narůstá počet biospotřebitelů a jejich útraty. Výrobci mohou náklady na vývoj, marketing a další fixní náklady rozpočítat do většího objemu a ceny tak jdou dolů. Bohužel to neplatí pro malý český trh, který je stále v plenkách.
Co je doma, to se počítá
Tuzemská výroba biopotravin může být levnější, protože stále ještě disponujeme levnější pracovní sílou než vyspělé země, a nemusíme brát v potaz vysoké náklady na dopravu. Mnohé české výrobky jsou levnější než například německé, jejich rozvoji a snižování cen ale brání stále ještě nerozvinutý český biotrh, malá spotřeba v přepočtu na obyvatele a především nedostatek výrobců, vývojových možností a know-how. Veřejným tajemstvím je, že ovoce nebo obilí, které se vypěstuje u nás, v Polsku nebo na Slovensku, se vyváží do západních zemí, kde z něj umí vyrábět výrobky, které tady neumíme, a oklikou se k nám s mnohonásobně vyšší přidanou hodnotou vrací zpět. Proto je potřeba podporovat tuzemské producenty, kteří jen díky zvýšené poptávce zákazníků po biopotravinách mohou zlepšovat své výsledky a při vyšších obratech a větším konkurenčním boji třeba v budoucnu snižovat ceny, tak jako se tomu děje na nejrozvinutějším evropském biotrhu v Německu. Podporujme tedy místní producenty a jejich snahu o výrobu zajímavých, kvalitních a konkurenceschopných výrobků z místních surovin.
Externí náklady, které platí celá společnost
Jak poškozuje přírodu biozemědělec hospodařící ekologicky? Prakticky nijak, nebo minimálně, většina biozemědělců se snaží svůj kousek přírody ochraňovat a s přírodou spolupracovat - třeba poskytováním životního prostoru živočichům, kteří ekologické pozemky oživí, ale i chrání - ptáci si poradí se škodlivým hmyzem, dravci s přemnoženými hlodavci, půdní živočichové čechrají a zkvalitňují půdu a tím zlepšují růst rostlin. Klasické zemědělství s rozoranými mezemi, neudržitelným velkopěstitelstvím obrovských ploch monokulturních plodin, chemickým hnojením a nadměrnou spotřebou chemikálií a nafty je tedy vůči biozemědělství v ostrém protikladu. Lány obilí pak už nejsou "lány" ve významu toho slova, ale spíše mrtvou plochou od obzoru k obzoru, kde je to se živými stvořeními na štíru - tady se počítají výnosy z hektaru, nikoliv trvalá udržitelnost. "Chemické" zemědělství je spolu se spotřebou fosfátových pracích prášků hlavním viníkem znečištění vodních toků a vodních ploch, takže můžeme říci, že tolik obávané sinice a vodní řasy, které pravidelně zapříčiňují zákazy koupání na oblíbených vodních plochách, jsou dílem spotřeby pracích prášků v domácnostech a chemického zemědělství. V rybníku, kde jsou přemnoženy sinice (těm fosfáty a dusičnany výborně svědčí), se pak nevykoupou ani ti z nás, kteří doma používáme ekologické prací prášky a kupujeme biopotraviny, abychom své životní prostředí chránili. Konvenční zemědělství ve svých cenách nezapočítává náklady, které pak na likvidaci těchto nešvarů nese celá společnost - zničenou půdu zamořenou hnojivy, likvidaci sinic a ošetřování vodních ploch, nápravy ekologických škod, to vše se platí z kapes všech daňových poplatníků. Pokud by se tyto a další náklady měly započítat do ceny konvenčních potravin, byly by znatelně dražší. Podobně hnojiva, která se mohou používat v biozemědělství, jsou dražší než levná chemická hnojiva, ale levná cena není ospravedlněním toho, že vytrvale ničíme půdní život a ekosystém, v němž žijeme.
Kvalita skrytá i zřejmá
Biozemědělci mohou používat jen vybraná hnojiva, která životní prostředí nepoškozují, případně nepoužívají žádná a ošetřují svou úrodu mechanicky, ruční probírkou, ručním ošetřením, metodami na odpuzování hmyzu a podobně, které jsou logicky dražší než když nad polem přelétne letadlo "čmelák" a "je pohnojeno"... Zemědělci, kteří hnojí hnojem (od toho to slovo také je!) a používají přírodě blízké postupy, navazují na tradiční zemědělství, které ve své historii nikdy! - až do průmyslové revoluce - chemická hnojiva neznalo. Tisíce let jsme v postatě kupovali biopotraviny, protože se chemicky nehnojilo. Nikdy nebyl nadbytek, potraviny měly svou cenu. Dnešní levné ceny potravin však svádí k přejídání se, nadměrné spotřebě a nadměrnému vyhazování. Kvalita biopotravin je většinou vyšší než kvalita konvenčních potravin, jak co se týká obsahu důležitých nutričních látek, tak chuti. Stačí ochutnat bledou karikaturu mrkve vypěstovanou na vodním roztoku s chemikáliemi v belgickém či polském skleníku, nebo krásnou zdravě vypadající mrkvičku z české biofarmy. Podobně je to u jablek, u mléka, které je opravdu mlékem a ne bílým roztokem, u biopečiva, které se peče bez chemických prostředků a neobsahuje všelijaká "éčka" a "zlepšovadla". Kupujeme-li si biopotraviny, vědomě tak volíme kvalitu pro sebe a svou rodinu, ale zároveň také podporujeme podobně uvědomělé pěstitele, zpracovatele a obchodníky, kteří sdílejí stejný cíl jako my. Přemýšlejme tedy o tom, než nakoupíme potraviny pro náš štědrovečerní stůl, ale i kdykoliv jindy, protože méně je někdy více a kvalita je hodnotnější kritérium než kvantita.
Rostislav Siksta
Konec naší papírové civilizace
Blíží se konec naší Evropy tak, jak ji známe. A nezničí ji hordy islámských nájezdníků, ale zničí ji bezpáteřní, šedí, apolitičtí, asertivní, bezpohlavní úředníci, kteří tento marast způsobili a dále v klidu působí.
Rostislav Siksta
Tak kolik se chceme zadlužit, pane ministře?
Vyděláváte 15tisíc korun měsíčně, ale utrácíte 16,5tisíc a to v situaci, kdy už máte dluhy za 250tisíc a nevidíte ani možnost zlepšení příjmů, ani splacení dluhů? Možná Vy ne (a buďte rádi), ale stát přesně takto hospodaří.
Rostislav Siksta
Za zabíjení Palestinců a Židů může OSN
Ano, je to drsné se takto vyjádřit, ale v podstatě je to tak. Podívejme se na konflikt na území Palestiny z hlediska faktů, ne emocí.
Rostislav Siksta
ČNB z nás udělala ještě chudší příbuzné
Bezmocnost - to je to slovo, kvůli kterému mnou cloumá vztek na mocné, kteří jedním rozhodnutím změní životy tolika lidí v tomto státě. Rozhodnutím, které je přitom diskutabilní a jen těžko vysvětlitelné. Jak může instituce, která úspěšně akumuluje ztráty v řadu desítek miliard, určovat proboha situaci nás všech??
Rostislav Siksta
Je nutné zvýšit daně!
"Bez výraznějšího zvýšení daní není možné snížit deficit rozpočtu" - předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. A právě proto ČSSD volit zásadně nebudu, byť mi to je platné asi jako mrtvému kabát, protože s největší pravděpodobností vyhrají volby a ovládnou tak celou republiku, jakoby nestačilo, že už teď mají na většině míst města a kraje pod svým vedením.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3344x
Demokracie znamená poslouchat názory druhého a protichůdnými názory se vzájemně obohacovat. Demokracie nejsou ani totalitární nařízení vlády, ani nátlak odborů, ani diktát kapitálu, ani diktát pracujících.